Zalistujeme-li zažloutlými stránkami hornomokropeské obecné školy z let 1931 – 1939, vzorně vedené zápisy správce školy ( dnešním slovníkem ředitele) Vojtěcha Bezděka vypovídají nesmírně mnoho o tom, jak se tehdy žilo v Horních Mokropsech i Všenorech.

Následující zápis je z roku 1932 a řeší na první pohled malicherný, úsměvný a ryze školní problém. Ale jen na první pohled. Vždyť právě ve škole si žáci utvářejí společenské postoje a názory na celý život.

(Děti se tehdy ve škole nepřezouvaly, ale služba jim u vstupu boty pomáhala čistit.)

„ Ježto čištění obuvi při vstupu do školy v předsíni, kudy děti z důvodů čistoty pouštěny do školy, obstarávaly po 2 léta jen děti z ochoty k té službě se hlásící, skoro výhradně hoši, a stále stejní, a ostatní přijímali jen jako samozřejmě, často i pansky, jejich služby, nikdy jich neoplácejíce, usnesl se sbor v listopadové poradě, že se udělá ve třech nižších třídách pevný řád pro čištění obuvi, jehož se musí zúčastnit bez výjimky všechny děti, hoši i dívky. Pouze první školní rok byl by ze služby zcela vyjmut. Tak přišlo na každého žáka jednou za 14 dní čistit, a nikdo se z té služby nesměl vyhnout.

Začato s tím od polovice listopadu a velice dobře se osvědčilo. Neobešlo se to ovšem bez častých zákroků uražených a ustaraných rodičů svých miláčků, a když to nepomohlo, ani bez lékařských vysvědčení o všelijakých nemocech, jež nesnášejí čištění obuvi, ale všechno to přešlo klidně a věc zůstala v platnosti, ježto měla na mysli právě to jediné: zdraví dětí a pěstování citu demokratického.“

-v-