Oslavě státního svátku 28. října věnovala hornomokropeská škola každoročně velkou pozornost. Není se co divit, vždyť celá česká prvorepubliková společnost tento svátek považovala za svůj, stejně tak jako úctu k prezidentu Osvoboditeli T.G. Masarykovi. Správce školy Vojtěch Bezděk, sám velký vlastenec, do kroniky ke školnímu roku 1932 / 1933 zapsal:

„ Oslava svátku 28. října vydařila se co do průběhu, obsahu i počasí nade vše. Obecenstva byl opět slušný počet. Slavnost vztyčení státní vlajky dála se před školou u Masarykovy lípy. Správce školy dal postavit stožár vlajkový, zakoupena jak nová vlajka, tak nový prapor po 38 korunách. Stožár byl zdarma od panství zbraslavského, lano s příslušenstvím 66,60 korun, desky gramofonové (národní hymny a Kdož jste boží bojovníci a sokolská hymna Sukova – Křičkova V nový život) za 50 korun. Věnec a květiny 158,40. Režie slavnosti byla tedy 351 Kč.

O vlajce státní a lásce k republice a svobodě nejen vlastního národa, ale všech národů a celého lidstva, promluvil správce školy. Třída III. pak přednesla sborovou recitaci a slib vlajce. Na to odebral se dlouhý průvod vlajkami zdobený k pomníku padlých, kde po proslovu správce školy a přednesené básni žačkou Blaženou Toučkovou a po zapění smutečního sboru zpěváčky kolegy Zikmundovského položen k pomníku jménem dětí a sboru učitelského krásný věnec.

Odpoledne hráno dvakrát slavnostní loutkové představení Probuzení národa od B. Plumlovské. Hra i výprava opravdu slavnostní a pěkná, ne naivní, alegorie všem pochopitelná, chytla za srdce velké i malé. Vstupné bylo jen dobrovolné a vybralo se 290,30 Kč.“

Jak vidno, vztah k vlasti a jejím dějinám naši učitelé pečlivě pěstovali. Za to jim ještě dnes patří obrovský dík. A všimli jste si také, jak pan řídící vedl pečlivě účetnictví i jen drobných položek? Vypovídá to něco o charakteru člověka, jehož morální povinností je jít příkladem podřízeným i žákům.

-v-